NIE SI PRIHLASENÝ!

Začátkem pracovního týdne jsme lyžovali ve švýcarském středisku Mürren - Schilthorn v oblasti Jungfrau. Měli jsme velké štěstí na sněhové podmínky a počasí. O předchozím víkendu se v Alpách ochladilo a napadlo mnoho nového sněhu. Díky tomu jsme si mohli zalyžovat i na jaře na prašanu. V pondělí bylo skoro zataženo a chladno, takže prašan vydržel celý den. V úterý bylo jasno, sníh vydržel ve výborném stavu dopoledne, po poledni již v dolních polohách na slunci začal vlhnout. Sjezdovky byly po oba dny velmi dobře upravené. Potěšující byla i nízká návštěvnost lyžařů.
Vesnička Mürren je bez přístupu autem, návštěvnici i materiál se dopravuje výhradně lanovkami. Parkuje se na parkovišti Stechelberg ve výšce 850 m n.m. Odtud vedou do Mürrenu 2 lanovky, starší visutá kabina přes vesničku Gimmelwald a nová supermoderní přímo do Mürrenu do výšky 1641 m n.m. Jedná se aktuálně o nejstrmější lanovku na světě.
Lanovky a sjezdovky pak pokračují až na horu Schilthorn ve výšce 2970 m n.m. Sjezdovky jsou vyloženě sportovní. Středisko není příliš vhodné pro slabší lyžaře ani pro milovníky širokých dálnic. Černé sjezdovky jsou opravdu strmé, červené jsou místy "do černa" a i na většině modrých sjezdovek jsou strmější pasáže. Nejvíce se mi líbil začátek sjezdovky ze Schilthornu se sklonem až 75% a také 2 kratší velmi strmé varianty sjezdovky Bond s podobným sklonem. Z horního patra se dá dostat dolů do vesnice pouze po jedné černé sjezdovce. Zajímavostí je, že ze Schilthornu směrem dolů nemohou jet lyžaři se skipasem na 1 nebo 2 dny. Totéž platí pro jízdu dolů z mezistanice Birg (2677). Patrně je to z důvodu, že jednodenní skipas je podstatně levnější než zpáteční lístek na lanovku na Schilthorn pro turisty. Takže pokud lyžař vyjede nahoru a netroufá se sjet na lyžích dolů tak si musí koupit turistický lístek směrem dolů a lyžovačka se mu pěkně podraží.
Co se týče lanovek ve středisku tak je to zajímavý mix supermoderních a poněkud starších. Z Mürrenu na Schilthorn vedou 2 úseky nové visuté lanovky typu Funifor. Dobré je že postavili rovnou zdvojenou trasu a ne jak třeba na Kaubertalu, kde výstavba druhé větve je zatím v nedohlednu. Dále jsou ve středisku 3 odpojitelné sedačky s bublinou, jedna z nich je nová a dvě už trochu starší. Pak se tam nachází jedna pozemní lanovka, která vede částečně v tunelu a 4 neodpojitelné 2-sedačky, které naštěstí nejsou moc dlouhé a jezdí poměrně rychle.
V úterý odpoledne jsme přejeli vlaky přes Wengen a Kleine Scheidegg až do stanice Eigergletscher, kde jsem si sjel červenou sjezdovku 26 a zpět lanovkou Eigernordwand na nádraží. Bohužel tam byla sjezdovka již dost rozbitá, protože v úterý odpoledne už bylo velké teplo.